Mrtvé jsme v hrobce nepotkali

Už jste někdy byli sami v starobylé hrobce a za bouřky? Báli byste se?

Takovou příhodu nám vyprávěla paní Hana Kinská, průvodkyně ze zámku ve Velkém Březně. K areálu zámku patří také chotkovská hrobka ve Valtířově, která bývá jednou za čas zpřístupněna veřejnosti. Při těchto příležitostech je v hrobce vždy přítomen průvodce. Většinou přichází hodně návštěvníků, ale toho bouřlivého dne tam byla průvodkyně osamělá. Za polorozbitými vitrážovanými okny se míhaly blesky, které ozařovaly rakve na katafalcích, kostelní věž i omšelé náhrobky staré více než čtyři sta let. Bylo to tak působivé, že i zkušené průvodkyni, zvyklé na tajuplné zámecké prostory, běhal mráz po zádech.

My jsme hrobku navštívili za slunečného dne, takže jsme se nemuseli bát nemrtvých vylézajících z okolních hrobů. Namísto toho jsme se dozvěděli pár zajímavostí.

Zjistili jsme, že stavba hrobky stála 30 000 zlatých, což je velmi hrubým odhadem dnešních čtyři a půl miliónu korun.
Nebožtíci ani rakve v hrobce už nejsou. Původně zde však byla pohřbena celá velkobřezenská rodina hrabat Chotkových. Protože si odlehlou hrobku navykli „navštěvovat“ vykradači hrobů a jiní vandalové, byly rakve s mrtvými převezeny nejprve do sklepení zámku v Benešově nad Ploučnicí (nyní je v tomto sklepení pěkná vinárna) a později uloženy v hrobce na hřbitově v Litoměřicích. Tato hrobka je vzdálena jen kousek od původního hrobu Karla Hynka Máchy.

Na celé stavbě hrobky nás nejvíce zaujaly dva nápisy, jeden původní a ten druhý novodobý. Oba dva udávají datum vzniku stavby. Na novodobém je rok 1896, zatímco na původním je napsáno MDCCCLXIX, což jak jistě víte, znamená 1869. Můžete si povšimnout, že se čísla drobně liší. Také si můžete odvodit, který nápis je ten správný.

Naší výpravy se zúčastnil také Mgr. Jiří Kinský, od kterého jsme se dověděli mnoho zajímavého. Vysvětlil nám, jak se přesouvaly stovky let staré hroby, když se stavěla silnice. Řekl nám také o četných zemětřeseních, jež se v oblasti mezi Valtířovem a Malým Březnem udála v 15. až 18. století. Dále povídal o sloupu, který stojí v parčíku hned vedle hrobky. Tento sloup je jednou z mála památek, které byly zachráněny při stavbě Nechranické přehrady. Původně byl ozdoben množstvím soch a dalších architektonických prvků. Ty ovšem dneska už můžeme vidět jen v zahrádkách různých „šikovných šetřílků“.

A nakonec je tu hádanka.
Pozorně si prohlédněte fotografii s detailem střechy hrobky. Co si myslíte, že tahle ozdoba představuje?